Přijde mi jako by to bylo včera, když jsem v září roku 2013 dorazil do Irska. Než se tak stalo, zaslechl jsem o něm hodně věcí. Jako že často prší, v Irsku je drahé pivo a je to drahá země, přízvuk Irů je nesrozumitelný a pár dalších.

Jedním z mých životních motto je „příprava je půlka vítězství“ a podle toho jsem tak jednal. Vybaven vším nepromokavým, úsporami z prasátka na to „drahé pivo“ a též nastraženýma ušima, abych dobře rozuměl. Brzo jsem však zjistil, že ne vše, co mi kdo řekl, je opravdu tak. Později jsem si uvědomil, že každý hold vnímáme a vidíme věcí vlastníma očima trochu jinak.

Lekce č. 1: Když si dva myslí totéž není to úplně totéž. Všiml jsem si, že mám jiné zkušenosti a myšlenky než ostatní. Ač se možná na první pohled mohou jevit jako stejné.

V Irsku sice prší, ale je to spíš mrholení, a když už fakt prší, tak si můžete být jisti, že po dešti vykoukne slunce. Draho je, ale zase dostanete kvalitu a příslušný luxus, který ceně odpovídá. Například irský Guiness je tak hutný, že jsem stěží za večer vypil víc jak dva kousky :D. A co se týče irského přízvuku, tak ten jsem slyšel jen u vybraného obyvatelstva a měl jsem s ním problém snad jen přes telefon. Naopak Irové mi přišli jako velmi milí a přátelští lidé. Jsou k sobě velmi tolerantní, vzájemně se respektují a též se o vás rádi zajímají. Např. když jdete nějakou klidnější ulicí a je zrovna někdo z místních venku, hned se s vámi dá do řeči a začne se zajímat, odkud jste a co děláte. Nebo když o vás někdo omylem na ulici či ve žlutém double-deckeru jemně zavadí, ihned se omlouvá, jako by to byl velký prohřešek (což jsem třeba v ČR i jinde dlouho nezažil)

Jak vzniknul nezapomenutelný Erasmus zážitek díky hledání, učení a přizpůsobení se?

Strávil jsem v Irsku necelý půlrok a zpočátku pobytu bylo vše o aklimatizaci a poznávání místní kultury stejně tak i jejich zvyků. Především mě překvapilo příjemné chování místních, proměnlivé počasí, nádherná příroda, dobré jídlo a mluvení v cizím jazyce de facto každý den. Člověk si myslí, že umí dobře anglicky, ale pak přijde například do kuchyně a chce používat vše jak je zvyklý, jen občas neví, jak se to řekne.  Takže se de facto každý den naučí nějaké nové slovíčko a baví ho to. Protože je obklopen jazykem a lidmi, kterým se snaží co nejvíce porozumět, aby byl schopen se aklimatizovat. Skrze poznávání a učení se nových věcí jsem simultánně poznával i sám sebe. Učil jsem se přijímat tyto odlišnosti a tím i přijímat to jaký jsem. Možná i proto mě, učení se novým věcem tak bavilo.

 

Lekce č. 2: Poznávání a přijímání kulturních zvyků pomáhá poznávat rychleji i sama sebe.

Nádherná irská příroda rozhodně stojí za zmínku, protože na tobě zanechá nezapomenutelnou tečku.
Z Irska čiší hodně silná energie, jako by na každém krásném kousku krajiny byla nabíječka, do které jste si mohli zapojit vlastní baterku a dobíjet se ba dokonce i na některých místech přebíjet. A o tom bych mohl mluvit hodiny a hodiny s nadšením třeba u irského piva nebo sklenky dobré whisk(e)y. Nic se ovšem nevyrovná podobným zážitkům, které člověk zažije na vlastní zkušenost.

Lekce č. 3: Vlastní zkušenosti, nádherná příroda a souznění s ní vedou k nalezení cesty k sobě.

 

>>> ZEPTEJ SE NA IRSKO  <<<

 

Klidně se ozvi a zeptej se na Irsko. Rád se s tebou podělím o kouzelné zážitky a zkušenosti, které ti pomohou naplánovat tvoji nezapomenutelnou cestu po nádherném a divokém Irsku.